Jak jsme navštívili Samíka

V květnu jsme měli jet s pracovním kolektivem na výlet na Lemberk a potřebovali jsme s Miluškou otestovat, jestli můžeme s sebou vzít oba pejsky do jednoho auta. Naplánovali jsme tedy autonávštěvu u Samíka na zahradě. V autě to dopadlo dobře a u Samíka na zahradě ještě lépe...

 Nik tam byl jako doma, prolítal celou zahradu včetně květinových záhonků, očůral všechny ovocné rostliny, obzvláště si oblíbil keřík kivi a vinnou révu, bohužel nevynechal ani pohovku pod stříškou. Samík utahaně chodil za Nikem a nechápal, kam pořád běhá. Občas se v tom vedru natáhl někam do stínu, jenže v ten moment Nik vymyslel novou zábavu a Samík si zase šel zmoženě hrát s tím neúnavným divochem. Nejčastěji u včelího úlu, odkud jsem je marně lákala. Nik se však nenechal dlouze přemlouvat k návštěvě luxusního bazénku pro psy a každou chvíli tam vtrhnul i sám a bez pozvání. Samíka tam nalákal taky a bylo vidět, že se vodička líbí i Samíkovi, jen se mu nechtělo překonávat můstek s koberečkem, který pro něj Honza celé odpoledne opravoval a tak tam Samíka nakonec Honza nosil v náruči. Nik Samíkovi zabavil všechny hračky a nosil jich v tlamě co nejvíc najednou. Míč prokousl během chvilky a udělal z něj beztvarý cucek. Pak si v bazénku pohrál s tenisákem, udělal do něj dírku, napustil tam vodu a nenávratně ho utopil. Nakonec zmizel i poslední Samíkův oranžový míček, neznámo kam. Jediná hračka, která přežila naši návštěvu, byl polštářek od Milušky, který jsem průběžně chránila před úplným rozkousáním.

 Nikovi se od Samíka ze zahrady nechtělo pryč a smutně vyhlížel z auta cestou domů. Doma kupodivu usnul únavou, což je jev u Nika poměrně vzácný a nečekaný. Nevím, jestli nás ještě někdy Samík pozve na návštěvu, ale míček už má prý nový, tak ho budou muset příště před Nikem schovat na tajné místo.

..

..

..

..

..

..

 PS: Výlet na Lemberk se nám moc nevydařil, Nik se hned po příjezdu vykoupal v močůvkoidním rybníku a ani koupel ve svěcené vodě paní Zdislavy ho toho smradu nezbavila (ba ani koupel doma v šampónu nezabrala), já smrděla taky po Nikově mocném oklepání, a tak jsme se celý výlet drželi v povzdálí od ostatních a těšili se domů do vany... Ani na Malevilu jsme se nezdrželi a to tam byla opravdu moc zajímavá zvířátka...

..